„Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil.“ (Markovo evangelium 1,21a; Český ekumenický překlad)
Velká rybářská vesnice
Kafarnaum (hebrejsky
Kefar Nachúm) ležela na severozápadním břehu
Galilejského jezera. Byla nepřetržitě osídleno od 2. stol. př. n. l. až do 11. stol. n. l. Je pravděpodobné, že druhá část názvu
Kefar Nachúm je vlastní jméno: „vesnice Nachumova". Z rabínské tradice je známo, že Židé navštěvovali ve městě hrob proroka Nachuma a rabbiho Tanchuma. Od hebrejského
Tanchumu není daleko k arabskému
Tall Chum.
Zmínku o Kafarnaum najdeme
ve všech čtyřech novozákonních evangeliích. Evangelijní rukopisy dochovaly název ve dvojím znění:
Alexandrijský kodex (5. stol.) má
Καπερναούμ (Kapernaum), zatímco
kodexy Sinajský a
Vatikánský (4. stol.) uvádějí název
Kαφαρναούμ (Kafarnaum). Nevíme přesně, kolik lidí žilo v Kafarnaum v 1. století: pravděpodobný odhad je
600-1 500 obyvatel (viz Jonathan L. Reed,
Archaelogy and the Galilean Jesus, Trinity Press International, Harrisburg 2000, s. 152).
V Kafarnaum byla celnice (Marek 2,1.14) a vojenská hlídka se setníkem v čele (Matouš 8,5-13; Lukáš 7,1-10). Bylo tu hodně celníků, kteří vybírali clo za rybolov v Galilejském jezeře a kromě toho i clo za zboží, které přicházelo z řeckých měst Dekapole do Galileje. Nikde jinde ve starověké Palestině neučinil Ježíš z Nazareta více zázračných znamení. Matouš nazývá Kafarnaum
„jeho městem“ (9,1) a Marek uvádí se zvláštním důrazem, že zde byl Ježíš
„doma“ (doslova
„v domě“; Marek 2,1). V tamní synagóze uzdravil posedlého člověka (Marek 1,23) a muže se suchou rukou (Lukáš 6,6). Jakmile Jairos, představený synagógy, uviděl přicházejícho Ježíše, padl mu k nohám a prosil ho o uzdravení své dcerky (Marek 5,22n).
Exkurz: Synagógy byly budovy, kde se Židé shromažďovali k bohoslužbám i k projednávání společných záležitostí. Byly to
modlitebny a školy pozdního židovstva. Slovo synagóga pochází z řeckého
synagógé, „shromáždění“. Nejstarší ověřené doklady o existenci synagóg máme z Egypta, a to od 3. stol. př. n. l. Badatelé dosposud nedospěli k jednotnému závěru, kde synagógy vznikly. V Egyptě to nebylo. V úvahu přichází babylonská diaspora nebo Palestina (M. Bič,
Ze světa Starého zákona II., s. 436).
V roce 1866 Angličan
Ch. Wilson objevil
pozůstatky synagógy s bohatou ornamentální a figurální výzdobou. Zřícenina synagógy leží asi 100 metrů od břehu jezera. Stavba byla orientována ze severu na jih. Nejedná se však o budovu, ve které Ježíš kázal a činil zázraky. Diskuse o datování objevené synagogy nebyla zatím ukončena. Izraelští archeologové ji datují na přelom 2./3. století, františkánští archeologové do druhé poloviny 4. století.
Použitá literatura:
Bič, M.,
Ze světa Starého zákona II.,
Kalich, Praha 1989.
Kroll, Gerhard,
Po stopách Ježíšových, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 2002, s. 216-225.
Související články:
