Cesarea Přímořská (řecky
Kaisareia, latinsky
Caesarea Palestinae,
Caesarea Maritima) ležela mezi
Tel Avivem a severoizraelským městem Haifa u Středozemního moře. Označení Přímořská ji odlišuje od
Cesareje Filipovy, starověkého města na jihozápadním úpatí hory Hermon (hebr.
Chermón).
Cesarejský národní park je jednou z nejvýznamnějších lokalit v Izraeli. Nedaleko starověkých vykopávek se nachází moderní město
Caesarea (hebr.
Késárijá).
V antické literatuře se tento malý fénický přístav nazýval
Straton Pyrgos (Stratonova věž). Okolo roku 100 př. n. l. se města zmocnil hasmonejský král Alexander Jannaios. V r. 63 př. n. l. se město dostalo pod římskou navládu. Straton Pyrgos se stalo helénistickou městskou komunou s právem razit vlastní mince. Římský politik a vojevůdce Marcus Antonius daroval město své milence Kleopatře. Když si Kleopatra vzala po Antoniově porážce ( r. 31 př. n. l.) u Aktia život, spěchal židovský král
Herodes Veliký (37-4 př. n. l.) vstříc vítězi Octavianovi (ten se stal prvním císařem Římské říše; vládl v letech 27 př. n. l - 14 n. l.). Získal si Římanovu přízeň a ten mu daroval tento přístav. Herodes v letech 25-13 n. l. přístav opevnil a přestavěl. Přístav byl chráněn mohutnou hrází a hradbami o 10 věžích. Na počest římského císaře dostalo jméno
Kaisareia – Caesarea. Podle židovského spisovatele a historika Flavia Iosepha (1. stol. n. l.) „si co do velikosti nezadá s Pireem [athénský přístav]" (
Židovské starožitnosti XV,9,6). V nově postaveném hipodromu, který pojal asi 20 000 diváků, uspořádal král velké dostihy.
V roce 6 n. l. se Cesarea stala hlavním městem římské provincie Judea. V Cesareji podle křesťanské tradice apoštol Petr pokřtil římského setníka Kornelia (Skutky apoštolů 10,44) a apoštol Pavel zde zakončil svou druhou misijní cestu (Skutky apoštolů 18,22). Na počátku židovského povstání (r. 66 n. l.) mělo město přibližně 50 000 obyvatel.
V Cesareji byly
dva akvadukty: tzv. „
Hluboký akvadukt" přiváděl vodu z pobřeží z an-Nahr az-Zarká, vzdálené asi 5 km, a „
Vysoký akvadukt", který přiváděl vodu z několika pramenů vyvěrajících na svahu jednoho z výběžků Karmelu do města vzdáleného asi 7 km.
V 50. letech minulého století začal archeologický výzkum v této oblasti. V roce 1959 odkryli italští archelogové v Cesareji pozůstatky římského divadla. Tento amfiteátr svou délkou 95 m a šířkou 62 m překonal i římské Koloseum (86 x 54). Mezi troskami byl nalezen asi 80 cm vysoký a 60 cm široký kámen, na němž je zvětralý latinský nápis s Pilátovým jménem: „
Pontius Pilát, prefekt v Judsku, daroval obyvatelům Cesareje toto Tiberieum.“
Tento nápis je prvním epigrafickým dokumentem o tom, že Pontius Pilát byl správcem v Palestině. Do Judska přišel jako pátý prefekt a působil tu od r. 26 do r. 36/37 n. l.
Poznávací zájezd do Izraele, jehož součástí je i návštěva Cesareje:
Izrael - země věčné inspirace (osmidenní zájezd)
Použitá literatura:
Kroll, Gerhard,
Po stopách Ježíšových, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 2002: o nápise se jménem Pilátovým (s. 148); o Cesareji Přímořské (s. 151n).
Nález Pilátova prstene?
Na konci roku 2018 byly uveřejněna zpráva, že izraelští archeologové rozpoznali při zkoumání tisícovek předmětů z vykopávek z let 1968-1969 bronzový prsten, který pravděpodobně patřil římskému prefektovi Pilátu Pontskému. Díky čištění a speciálnímu vybavení na něm našli vyrytou nádobu s vínem a nápis Pilatus. Podle profesora Dannyho Schwarze z Hebrejské univerzity bylo jméno Pilát v době Římské říše, ze které prsten pochází, velmi neobvyklé. Zdroj: iRozhlas.cz, „
Možná jsme našli prsten Piláta Pontského, hlásí izraelští archeologové. Objevili ho náhodou".