Betlém - město Davidovo i místo Ježíšova narození - Kareta Tour

Betlém - město Davidovo i místo Ježíšova narození

Při slově Betlém si obvykle vybavíme lidové jesličky nejrůznějších podob. Uvádí se, že na Vánoce roku 1223 zbudoval sv. František z Assisi v lese poblíž italského městečka Greccio chlév s jeslemi, do kterých položil na slámu sošku malého Ježíška. K jeslím pak přivedl také živého vola a osla. Toto zobrazení připomíná příběh o narození Ježíše v městě Betlémě, které leží 8 km jižně od Jeruzaléma.

Betlém Izrael

V egyptských textech z al-Amarny ze 14. století př. n. l. se píše, že Betlém byl „jen jedním z měst země Urušalim“, tj. obcí příslušející k jeruzalémskému městskému státu. Místní označení Betlém, jež se obvykle překládá jako „dům chleba“, se na hliněných tabulkách egyptského státního archívu uvádí jako „bit ilu lachama“ (dům bohyně Lachamy). Lachama je jméno kenaanské bohyně plodnosti. Dlouhým fonetickým vývojem vznikl z „bit ilu lachama“ hebrejský název Bét-lechem („Dům chleba“) z doby soudců a doby království, a konečně dnešní Betlém.

Biblické zmínky o Betlému

Bible se o Betlému zmiňuje poprvé v souvislosti se smrtí Ráchel, matka Josefova a Benjamínova (Genesis 35,19). V dějinách Izraele zaujímal Betlém přední postavení. V Betlémě bydlela Davidova pramáti Rút se svou tchyní Noemi. Tady v Betlémě se narodil David a pásl na okolních nivách stáda svého otce. Na Boží příkaz šel prorok Samuel po zavržení prvního izraelského krále Saula do Betléma, shromáždil nejstarší města k oběti a vylil roh s olejem na hlavu Davida. Tak se stal Betlém městem Davidovým. Asi sedm set let před Kristovým narozením vyslovil izraelský prorok Micheáš toto proroctví: „A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je od pradávna, ode dnů věčných“ (Mi 5,1; Český ekumenický překlad). Výraz „efratský“ (od názvu Efrata) označoval celý kraj, jehož hlavním městem byl Betlém. Z rodu Efratejců pocházel právě král David, který vládl na přelomu 11. a 10. stol. př. n. l.

Betlém jakožto rodiště Ježíše Krista je doložen jen u Matouše (Matoušovo evangelium 2,1.5.8.16) a Lukáše (Lukášovo evangelium 2,4.15). V evangeliu Markově není o Betlému ani zmínka. U Jana se tento název vyskytuje jen jednou (Janovo evangelium 7,41n).

Vnitřek chrámu Narození Betlém

Chrám Narození Páně

Roku 326 po Kr. začal císař Konstantin se stavbou chrámu Narození Páně. Když do Palestiny vpadli roku 614 Peršané, rozbořili všechny křesťanské kostely, jen chrám Narození Páně v Betlémě zůstal ušetřen. V chrámu totiž spatřili obrazy mágů z Persie, a proto chrám ušetřili. Podle Matoušova evangelia (2. kapitola, verše 1-12) přišli do Jeruzaléma mágové („mudrci“) z východu a ptali se po právě narozeném židovském králi. Řecké slovo magos pochází se staroperského magu- a podle historika Hérodota (5. stol. př. n. l.) označovalo jeden z médských kmenů. V Novém zákoně znamená „mudrc, (perský) astrolog), kouzelník“. V kontextu Matoušova vyprávění se pravděpodobně jedná o astrology, hvězdopravce. Ve své domovině spatřili mágové zvláštní nebeský úkaz (mohlo se jednat o konjunkci Saturna a Jupitera), a proto se vydali na cestu. Hvězda je nakonec zavedla do Betléma, k domu, kde „uviděli dítě s Marií“ (Matoušovo evangelium. 2, kapitola, v. 11).

Basilika je téměř 54 metrů dlouhá a přes 26 metrů široká. Vnitřní prostor je rozdělen čtyřmi řadami sloupů na širokou střední loď a dvojité boční lodi. Sloupy, jichž je čtyřicet, jsou monolity z načervenalého vápence. Jejich výška až k architrávu je 5,47 metrů. Ústředním místem svatostánku je jeskyně, kde se údajně Ježíš narodil. Při stavbě chrámu byla přeměněna v kryptu a strop nahradila zděná klenba. Zavěšené lampy osvětlují prostor bez oken a dodávají jeskyni starobylý lesk. V bílé mramorové podlaze je zasazena stříbrná hvězda s nápisem: Hic de Virgine Maria Jesus Christus natus est (Tady se z Panny Marie narodil Ježíš Kristus).

Chrám Narození Páně Chodba chrámu v Betlémě Chrám Narození Páně Betlém

Použitá literatura:
Kroll, Gerhard, Po stopách Ježíšových, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 2002.
člen2018

Naši partneři

Parkování Letiště Praha. GO parking s.r.o. Click2claim