Jednou z nejpopulárnějších turistických atrakcí v Jeruzalémě je půlkilometrový
Chizkijášův tunel (
Šíloašský tunel, hebr. נִקְבַּת השילוח,
Nikbat HaŠílóach), který vybudoval
judský král Chizkijáš v 8. století př. n. l. v době ohrožení Asyřany (701 př. n. l.), aby zajistil zásobení Jeruzaléma vodou. Tunel přiváděl vodu z Gíchonského pramene do města.
Biblické doklady:
- 2. kniha Královská 20,20 (Český ekumenický překlad): „O ostatních příbězích Chizkijášových, o všech jeho bohatýrských činech, a jak udělal rybník a vodovod, jímž přivedl vodu do města, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.“
- 2. kniha Paralipomenon 32,2-4 (Český ekumenický překlad): „Když uviděl Chizkijáš, že Sancherib přitáhl a že se chystá do boje proti Jeruzalému, dohodl se s velmoži a bohatýry, že zasypou vodní prameny, které byly vně za městem, a ti mu poskytli pomoc. Shromáždilo se množství lidu a zasypali všechny prameny i potok, který protékal středem země. Řekli: ‚Proč mají asyrští králové najít tolik vody, až přitáhnou?‘“
Tunel se nachází
60 metrů pod zemí a je asi 533 metrů dlouhý. Razili ho ve spěchu současně z obou stran. Pozoruhodné na tom je, že obě skupiny se setkaly s jen minimální úchylkou ve výši podlahy a ve stěnách. Dodnes není jasné, jak se jim to podařilo. V každém případě to svědčí o jejich veliké technické zdatnosti.
Poblíž vyústění tunelu v městě byla do skály vytesána zpráva o závěrečné fázi prací. Nápis byl objeven v roce 1880 a podle přilehlého rybníka se nazývá
šíloašský nápis. Dnes se nachází v istanbulském muzeu v Turecku.
Zdroj: https://www.pef.org.uk/lectures/hezekiah-s-tunnel-revisited
Nápis je šestiřádkový a slova jsou oddělována tečkami. V překladu jsou jednotlivé řádky odděleny pomlčkami.
„
… proražení. Tak došlo k proražení: Ještě – (směřoval) kopač jednoho proti druhému a zbývalo prorazit tři lokte (skály, tu slyš)el každý – (a vo)lal na druhého, protože ve skále byla trhlina (?) zprava (dole)va. V den – proražení narazili raziči jeden na druhého, kopač na kopač a tekly – vody od pramene do rybníka asi tisíc dvě stě loket a sto – loket byla výška skály nad hlavou razičů“ (M. Bič,
Ze světa Starého zákona II., s. 468).
„
Kdo v životě nespatřil Jeruzalém, ten neviděl a netuší, co je to krása.“ V červnu a září pořádá Kareta Tour
zájezd do tohoto pozoruhodného města. Jeho součástí je celodenní prohlídka s česky mluvícím průvodcem.
Použitá literatura:
Bič, Miloš,
Ze světa Starého zákona II., Kalich, Praha 1989, s. 467-470.
Yaron, Gil,
Jeruzalém – stře(d)t světa, Vyšehrad, Praha 2016, s. 111-112.
