Kumránská mozaika 1: Chvalozpěvy (Hódájót)

Jedním ze svitků, které v roce 1947 objevili beduíni v první kumránské jeskyni (1Q), byly Chvalozpěvy (Hódájót). V listopadu 1947 tento rukopis koupil Eleazar Lipa Sukenik, profesor archeologie na Hebrejské univerzitě. Ten jej také pojmenoval Hódájót (odvozeno od slovního kořene j-d-h, „chválit, velebit“), protože některé texty začínají slovy „Vzdávám ti chválu, Pane můj“. Svitek obsahuje asi 30 chvalozpěvů, jež se podobají biblickým žalmům. V roce 1948 a 1950 Sukenik zveřejnil některé části tohoto rukopisu. V roce 1955 vyšlo kompletní vydání 1QH^a s fotografiemi a přepisem svitku v Dead Sea Scrolls of the Hebrew University (Magnes Press, Jerusalem).


Zdroj obrázku: http://orion.mscc.huji.ac.il/cave/megila4.shtml

Celkem bylo v kumránských jeskyních nalezeno 8 rukopisů Chvalozpěvů. Svitek 1QH^a je z nich největší a nejúplnější, Na základě paleografického zkoumání se datuje do raně herodovskéko období: asi 30-1 př. n. l. V roce 1949 byly v první jeskyni nalezeny dva fragmenty z dalšího opisu označeného jako 1QH^b. Další opisy pocházejí ze 4. kumránské jeskyně:

• 4QH^a (4Q427) 75–1 př. n. l
• 4QH^b (4Q428) 100–50 př. n. l.
• 4QH^c (4Q429) pozdně hasmoneovské / raně herodovské období
• 4QH^d (4Q430) raně herodovské období
• 4QH^e (4Q431) raně herodovské období
• 4QpapH^f (4Q432) raně herodovské období

I když zůstávají některé otázky ohledně původu a užívání těchto chvalozpěvů zatím nezodpovězené, slouží tento svitek jako cenný zdroj porozumění zbožnosti těch, kteří je složili, i těch, kteří je opisovali a recitovali. Je pravděpodobné, že některé z nich složil sám Učitel spravedlnosti, vůdčí osobnost esejců (zbožných“), sekty, která podle tradiční interpretace sídlila v blízkosti kumránských jeskyní. Esejské hnutí vzniklo v 1. pol. 2. stol. př. n. l. v kruzích jeruzalémského kněžstva, které se odtrhly od vládnoucích kněží, kteří nedbali na zachovávání Zákona (Pět knih Mojžíšových). Zmínky o esejcích najdeme u Filona Alexandrijského, Josepha Flavia a u římských historiků. Podle francouzského dominikána a archeologa Rolanda de Vaux byl kumránský komplex sídlem náboženské sekty esejců a údajně zde žilo zhruba 200 členů této komunity. Tento komplex zahrnoval Chirbet Kumrán s přilehlým hřbitovem, okolní jeskyně, kde byly nalezeny rukopisy, a Chirbet Fešcha v nedaleké oáze Ajn Fešcha. Druhým pohledem jsou teorie, podle kterých neexistuje přímá spojitost mezi kumránskými rukopisy na jedné straně a Chirbet Kumrán a Ajn Fešcha na straně druhé. S odvážným tvrzením izraelská profesorka Rachel Eliorová, vedoucí Katedry židovského myšlení na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Podle ní esejci nikdy neexistovali a svitky od Mrtvého moře sepsali chrámoví kněží vypuzení z Jeruzaléma. V žádném kumránském textu se nevyskytuje slovo „esejci“; náboženské společenství se v nich nazývá jachad - „Jednota“.

Ukázka z Chvalozpěvů:

1 […] jejich doklady [...] v lidu tvém a … […] … 2 [… jsi zjevil] uchu našemu [… Blahoslavení] jsou lidé pravdy a vyvolení s[pravedlnosti, hledající] 3 rozum a žádající porozumění stavi[telům … milující] milosrdenství a pokorní ducha, pročištění 4 chudobou a vyjasnění tavičem [… za]držující se až do konce tvých soudů 5 a očekávající tvou spásu. T[y …] jsi upevnil své řády [jejich rukou], aby učinili 6 soud světa a aby zdědili vše … svaté na věčná pokolení. A všichni 7 muži jejich skutků s potěš[ením …], muži vidění tvého. (Rukopisy od Mrtvého moře, s. 693)

[...] chybějící část textu rukopisu neurčité délky
… nečitelná či nepřeložitelná slova či písmena v rukopisu


Použitá literatura:
Rukopisy od Mrtvého moře, přel. Stanislav Segert, Robert Řehák, Šárka Bažantová, úvodní studie napsali Stanislav Segert, Jan Dušek, Oikúmené, Praha 2007.
Eileen M. Schuller, Carol A. Newsom, The Hodayot (Thanksgiving Psalms): A Study Edition 1QH^a, SBL, Atlanta 2012.