Tel Aviv – první moderní hebrejské město

Tel Aviv a Jeruzalém dělí od sebe jen 60 km, ale vzdálenost duchovní, politická a ekonomická je mezi nimi mnohem větší. Jeruzalém je politickým a náboženským centrem, Tel Aviv ekonomickým, obchodním a technologickým. Jeruzalém je město s bohatou minulostí, zatímco Tel Aviv žije přítomností. Tel Aviv je považován za první moderní hebrejské město (byl založen v r. 1909), ale zároveň je také krásným příkladem babylonského zmatení jazyků. Je městem nejen sionistických Židů, ale také Izraelců mluvících arabsky, rusky či amharsky (semitský jazyk používaný na severu Etiopie).

Vlny Středozemního moře a Tel Aviv

Počátky Tel Avivu

V roce 1908 spolek Achuzat Bajit (doslova „Usedlost“) zakoupil severovýchodně od přístavního města Jaffa celkem 5 hektarů písečných dun, které rozdělil na 66 hektarů. Dne 11. dubna 1909 vyrazila z Jaffy skupina asi 60 lidí a po několika stech metrech se zastavili na písečných dunách, vyslechli projev a pomocí loterie s šedivými a bílými mušlemi si rozdělili pozemky pro nové domy. Na bílých mušlích byla jména účastníků loterie, na šedých mušlích čísla pozemků.

Když Nachum Sokolov přeložil z němčiny do hebrejštiny knihu Altneuland (Staronová země; 1902) od rakousko-uherského židovského novináře Theodora Herzla (1860-1904), nazval ji Tel Aviv („Jarní pahorek“). V roce 1910 navrhl Menachem Šenkin tento název pro nové město. První územní plán města vypracoval v roce 1925 skotský polyhistor Patrick Geddes (1854-1932), kterého o to požádal Meir Dizengoff, první starosta Tel Avivu. V roce 1926 byl jeho plán schválen a v roce 1927 ho ratifikovala Ústřední komise pro územní plánování pro Palestinu. Patrick Geddes měl představu, že Tel Aviv bude jakousi „severní Jaffou“, v níž budou menší obytné domy s maximálně 3 patry, komerční objekty, veřejné parky a soukromé zahrady. Jeho plán předpokládal, že zde bude bydlet 100 000 lidí. V roce 1950 byla Jaffa formálně sloučena s Tel Avivem a vzniklo sjednocené město Tel Aviv-Jaffa.

„Tel Aviv nechtěl být městem. Ve skutečnosti se toho obával. Tento strach pramenil z protiměstských nálad a negativního obrazu města - ‚temné město‘ - v 19. století, a rovněž tu byly obavy sionistů, že město přiláká většinu nových přistěhovalců a dostane se do sporu se zemědělskými osadami o využívání zdrojů“ (Yaacov Shavit, „Telling the Story of a Hebrew City“, v: Tel-Aviv, the First Century, Visions, Designs, Actualities). V roce 1920 žilo v Tel Avivu pouze 2 086 obyvatel. Ale už v roce 1937 v něm bylo 2 000 průmyslových podniků, 16 elektráren, 40 bank, 3 000 obchodů, 15 000 bytů, 100 hotelů a penzionů, 200 restaurací a kaváren (viz S. Ilan Troen, Imagining Zion: Dreams, Designs, and Realities in a Century of Jewish Settlements, s. 142). V roce 2015 měl Tel Aviv 429 515 obyvatel.

Město s unikátní architekturou

Tel Aviv jedním z nejmodernějších blízkovýchodních měst. Je střediskem mezinárodního byznysu a bankovnictví, sídlem diamantové burzy, v jeho blízkém okolí se soustředily izraelské a mezinárodní závody vysokých technologií - hi-tech. Ve srovnání s jinými městy tkví jeho jedinečnost v tom, že to bylo první město, které Židé založili pro Židy, a také to pro ně byla první příležitost nejen založit město, ale i aktivně utvářet jeho charakter. Tel Aviv se navíc může pochlubit architektonickou výjimečností. Od třicátých let minulého století v něm začala výstavba budov ve stylu Bauhaus. Tento nový styl s sebou přinesli židovští architekti, kteří byli nuceni opustit nacistické Německo. V Tel Avivu pak oni a jejich žáci postavili do padesátých let kolem 4 000 budov inspirovaných tímto stylem. Pro svou vysokou koncentraci bílých budov ve stylu Bauhausu je tato část Tel Avivu nazývána Bílým městem. V roce 2003 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Dizengoffovo náměstí v Tel Avivu

Použité zdroje:
Jaroslav Kroupa, „Jak vznikl před 110 lety Tel Aviv?“, Maskil, ročník 18, Ijar 5759, květen-červen 2019, s. 10-11.
Maoz Azaryahu, S. Ilan Troen (eds.), Tel-Aviv, the First Century, Visions, Designs, Actualities, Indiana University Press, Bloomington & Indianapolis, 2012.
Rabín Daniel Mayer, „Tel Aviv 100 let prvního hebrejského města – města bez přestávky“, Maskil, ročník 8, Ijar 5769, květen 2009 s. 2-3.
S. Ilan Troen, Imagining Zion: Dreams, Designs, and Realities in a Century of Jewish Settlements, Yale University Press, New Haven & London 2013.
Zápisník Štěpána Macháčka (Radiožurnál), „Tel Aviv vznikl na písečné planině coby experiment architektů Bauhausu. Teď slaví sté narozeniny"