Západní zeď (Zeď nářků) a jeruzalémský chrám - Kareta Tour

Západní zeď (Zeď nářků) a jeruzalémský chrám

Západní zeď v Jeruzalémě

Západní zeď (hebrejsky HaKótel HaMa‘aráví), která je známa spíše jako Zeď nářků, je součástí Starého Města, starobylé části Jeruzaléma, kde se nacházejí posvátná místa tří monoteistických naboženství (judaismu, křesťanství a islámu). V roce 1981 bylo Staré Město zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.


Stavba chrámu za vlády krále Šalomouna

Legendární král David (1010-970 př. n. l.) učinil Jeruzalém hlavním městem svého sjednoceného království. Kvůli tomu, že byl nucen vést války, však nepostavil Chrám on, ale jeho syn Šalomoun (970-931 př. n. l.).

Chrám v Jeruzalémě

  • Přípravy ke stavbě chrámu, smlouva s týrským králem Chíramem: 1. Kniha královská, 5. kapitola. Šalomoun potřeboval od Chírama především dodávky a zpracování dřeva, kterého byl na izraelském území nedostatek.
  • Stavba chrámu: 1. Kniha královská, 6. kapitola. Celkové rozměry chrámu: 35 x 10 x 15 metrů. Uprostřed chrámu byl prostor nazvaný Nejsvětější svatyně. V ní byl chrámový poklad, Archa úmluvy s kamennými deskami Desatera přikázání, které podle Bible dostal Mojžíš od Boha.
  • Příprava chrámového vybavení: 1. Kniha královská, 7. kapitola.
  • Posvěcení chrámu: 1. Kniha královská, 8. kapitola.

V r. 587/6 př. n. l. Babyloňané srovnali město Jeruzalém i Chrám se zemí. Tehdejší elita národa byla odvedena do vyhnanství. Když nad Babyloňany zvítězili perští Achajmenovci, povolil roku 539 př. n. l. šáh Kýros židovským vyslancům návrat do Jeruzaléma, aby znovu zbudovali město i Chrám. Tzv. druhý Chrám byl vystavěn kolem roku 516 př. n. l.


Herodes Veliký a obnova chrámu

V roce 19 př. n. l. započal s přestavbou chrámu král Herodes Veliký (37-4 př. n. l.). Rozměry chrámu musely odpovídat rozměrům Šalomounova chrámu. Herodes směl tedy rozšířit jen chrámový okrsek. V létě roku 18 př. n. l. se konalo slavnostní posvěcení chrámu. Stavba celého chrámového okrsku však byla dokončena pár let před zničením Jeruzaléma.


Zničení chrámu

V roce 70 n. l. Římané při potlačování prvního židovského povstání (66-70 n. l.) vpadli do města a chrám zapálili. Z chrámového komplexu zůstala částečně neporušená jen západní opěrná zeď chrámové plošiny. Délka Západní zdi je 57 m, výška 40 m a šířka 4,7 m.
„Kdo navštíví monumentální stavbu, spatří sedm řad masivního herodovského kamene; sedmnáct řad je pod zemí.“ (Gil Yaron, Jeruzalém – stře(d)t světa, Vyšehrad, Praha 2016, s. 192.) V 7. a 8. stol. n. l. muslimové vybudovali na Chrámové hoře svatyni Skalní dóm a mešitu al-Aksá. Ta je podle tradice třetím nejsvětějším místem islámu po Mekce a Medíně.

„Zeď nářků je jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí Izraele, kterou v roce 2009 navštívilo přes osm milionů lidí. Mezitím se však zároveň stala symbolem izraelské identity a symbolizuje právo na existenci židovského lidu. Kdyby Chrám nikdy neexistoval, neměli by Židé v Jeruzalémě co pohledávat. Spory o minulost jsou zbraní v boji o budoucnost.“ (Gil Yaron, Jeruzalém – stře(d)t světa, s. 195)

Pro Židy je Západní zeď od zboření druhého chrámu před téměř 2 000 lety nejposvátnější místo na zemi. Zničení druhého chrámu si připomínají při svatebním obřadu. Svatba je dovršena až když ženich rozšlápne sklenici a připomene tím zničení chrámu. Pesachová hostina končí slovy: „Příští rok v Jeruzalémě.“


Ztracené římské divadlo

Pod tzv. Wilsonovým obloukem na severním konci Západní zdi archeologové odkryli zastřešený prostor z 2. stol. n. l., který připomíná římský amfiteátr. Oproti jiným známým amfiteatrům v Cesareji či Bet Šean byla jeho kapacita 200 lidí. Amfiteátr mohl sloužit k pořádání koncertů a k zasedání městské rady. Stavba nebyla nikdy dokončena. Zřejmě ji přerušilo jedno z židovských povstání proti Římanům.


Použitá literatura:
Daniel K. Eisenbud, „‚Jerusalem’s lost theater‘ and 8 ancient stone courses discovered under Western Wall“.
Gil Yaron, Jeruzalém – stře(d)t světa, Vyšehrad, Praha 2016.
Starý zákon. Překlad s výkladem: Knihy královské – Druhá paralipomenon, Kalich, Praha 1980.

člen2018

Naši partneři

Parkování Letiště Praha. GO parking s.r.o. Click2claim