Svátek
Pesach patří k nejvýznamnějším židovským svátkům. Je to první poutní svátek, který
připomíná vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Mezi poutní svátky patří ještě
Šavuot (Svátek týdnů) a
Sukot (Svátek stánků). Během těchto svátků putovali Izraelité do Jeruzaléma, kde stál chrám. Obsahem poutních svátků byly vzpomínky na určitou událost z dějin a poděkování za úrodu.
Doba trvání svátku Pesach je
od 15. do 22. dne měsíce nisan (březen-duben). Svátek začíná 15. nisanu a pro tuto noc je předepsán náboženský obřad spojený se slavnostní večeří, které se říká
seder (hebrejsky „řád“). Během jídla se čte kniha - tzv.
Hagada šel Pesach (Kniha pesachového čtení), která vypráví příběh o otroctví a vyjití z Egypta. Slovo
hagada znamená vyprávění. V této knize jsou i pokyny, jak Pesach slavit, a její součástí jsou také modlitby nebo liturgické písně.
Čtyři jména svátku Pesach odrážejí jeho čtyři různé aspekty:
- Chag hapesach - svátek překročení, souvisí s poslední z deseti egyptských ran.
- Chag hamacot - svátek macesů, symbolika východu z Egypta.
- Chag hacherut - svátek svobody, osvobození z egyptského otroctví.
- Chag haaviv - svátek jara, hospodářský charakter svátku.
Pojmenování
Pesach připomíná, že Bůh se slitoval a „přeskočil/překročil/pominul“ (hebr.
pásach) židovské domy, když udeřil na egyptské prvorozené (Exodus 12,23-27).
„Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až po prvorozeného syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z dobytka“ (Exodus 12,29; Český ekumenický překlad). Domy, v nichž se ukrývali Izraelité, však „překročil“, neboť jejich dveře byly označeny krví beránka. Z hebrejského
pesach vzniklo řecké
pascha a latinské
phase.
V době, kdy stával
jeruzalémský chrám, bylo povinností každého muže přinést 14. nisanu pesachového beránka na připomínku beránka, kterého obětovali Židé v Egyptě před desátou, poslední egyptskou ránou. S obětním beránkem se muži vraceli dolů do jeruzalémských ulic a s rodinami slavili vyjití z Egypta, pili čtyři poháry vína a jedli maso beránka, macesy a hořké byliny. Dnes, kdy nestojí chrám, si Židé připomínají beránka symbolicky drůbeží kostí na sederovém talíři.
Svátek nekvašených chlebů
Během celého svátku se nesmí jíst nic kvašeného (
chamec), a proto mu předchází důkladný úklid celého domu od tohoto jídla.
Chamec jsou věci z pěti obilnin, což je pšenice, žito, ječmen, oves a špalda. Namísto kynutého chleba se jí speciálně upečené
nekvašené macesy (hebrejsky
mácót), z čehož pochází další název svátku
Chag hamacot - svátek nekvašených chlebů. Nekvašený chléb připomíná chléb, který si Izraelité upekli těsně před odchodem z Egypta, protože ve spěchu neměli čas udělat si pořádný chléb, který by vykynul.
„Maces ovšem také symbolizuje prostotu a pokoru, opak ‚přetvářky‘ a ‚nafoukanosti‘ kynutého těsta, které symbolizuje náš JECER HARA (špatný sklon člověka). Slova MACA (מצה) a CHAMEC (חמץ) se skládají ze tří písmen. Mem (מ) a cadik (צ) nalezneme v obou slovech. Čím se tedy ta slova od sebe liší? Tím nejmenším možným rozdílem – kousíčkem nožičky, jejímž dopsáním se mění písmeno hej (ה) v chet (ח). Tak malý rozdíl může být mezi pravdou a lží, opravdovostí a falší“ (Jan Divecký,
Židovské svátky. Kalendářem od Peaschu do Purimu, P3K, 2005).
Použité zdroje:
https://www.fzo.cz/judaismus/svatky/pesach/