Safed (hebrejsky
Cefat) v Horní Galileji je spolu s městy
Jeruzalém, Tiberias a Hebron (hebrejsky
Chevron) považován za „svaté město“ judaismu. Leží asi 12 km severozápadně od Galilejského jezera, v nadmořské výšce okolo 900 metrů. Podle tradice ho založil po biblické potopě Šém, jeden ze synů Noemových. V roce 1837 bylo v této oblasti zemětřesení, při kterém bylo zničeno mnoho domů a synagog a zahynulo 4 000 lidí.
„
Safed je nádherným spojením starobylé vznešenosti a moderního turistického ruchu" (Shem Tov Sasson, „
Safed"). Toto malebné městečko je známo po celém světě jako místo, kde v minulosti působily velké postavy židovské mystiky -
kabaly. Učenec
Moše Cordovero (1522-1570) zde založil v roce 1550 význačnou kabalistickou akademii a vedl ji až do své smrti. Jeho žákem tam byl mezi jinými i
Jicchak Luria (1534-1572).
Exkurs: Kabala znamená v hebrejštině „tradice" a sloveso (kibbel) má význam „přijmout na základě tradice". V původním slova smyslu znamená nábožensko-mystickou esoterní tradici přijímanou z pokolení
na pokolení. Nejstarší textové zachycení učení kabaly je v knize Sefer Jecira („Kniha o utváření"), která vznikla v období 6.-9. století. Ve středověku bylo centrem kabaly Španělsko a Francie. Po vyhnání Židů ze Španělska se výnamným střediskem židovské vzdělanosti stává město Safed. Specifikem židovské mystiky je osvojení si prastarého učení o převtělování lidských duší. Tím se kabala výrazně odlišuje od křesťanské mystiky, poněvadž křesťanství učení o převtělování zásadně odmítlo.
V Safedu je několik synagog, které pocházejí z 16. století. Nejstarší z nich je
sefardská synagoga HaAri, která byla založena v roce 1522 a byla oblíbeným místem velkého Ariho (Jicchak Luria), který se v ní rád modlil a studoval Tóru.
„Modré město“
Safedu se přezdívá „Modré město“, protože nejčastěji používanou barvou je tu po bílé blankytně modrá - barva nebes. Najdete ji na domech, zdech, veřejných prostranstvích i hřbitovních náhrobcích. V Safedu je spousta malých ateliérů a galérií. Jezdí sem klezmerové kapely z celého světa. V létě se tu koná klezmerový festival. Slovo
klezmer je složeninou hebrejských slov
kelé („nástroje") a
zemer („píseň"), tj. „píseň hraná hudebními nástroji". Označuje instrumentální lidovou hudbu východoevropských Židů. Dodnes je klezmer otevřen i jiným hudebním žánrům, které jej obohacují a rozvíjejí.
Prohlédněte si program našeho poznávacího zájezdu do Izraele, jehož součástí je i návštěva Safedu.
Použité zdroje:
Anna Sehnalová, „
Safed – město mystiků“
Safed (webové stránky věnované městu Safedu, jeho historii i současnému dění)
Shem Tov Sasson, „
Safed" (Tourist Israel)
Vladimír Sadek,
Židovská mystika, 2., upravené vydání, Agite/Fra, Praha 2009.
